Lackenhof s Tušlou

23.2.2008

Lackenhof se starým panem Tušlou, abych byl přesnější. Zatímco lyžování bylo klasicky rakousky dobré, cesta tam a zpět nepostrádala určité prvky hororu.

"... no a tady, vlevo jak vede ta cesta nahoru, tam je nahoře takový kaňon, ale ten příjezd, tam je potřeba zaplatit pět euro, to není jako v tom Saalbachu, tam jsme byli minulý rok, že ano, tam jsou tyhle služby zadarmo, je to sice trošku dražší, ale ty služby jsou lepší, že ano ... a tady se blížíme do vesnice, tam bydlí řezbář a ten dělá krásné zábradlí, předminulý rok jsem to taky říkal a jeden účastník se tam zastavil a teď má doma krásné zábradlí, to je úplná rarita ..."

Věkovitý muž tvaru kuličky vypráví. Zatím mluví zhruba druhou hodinu. Občas proloží větou typu: "Já už bych měl přestat vykládat, lidi si často stěžují, že je bolí hlava ... a tady, sem taky jezdíme, jsou tady moc pěkné apartmány ... ". Trochu nás bolí hlava. Naštěstí cesta do Lackenhofu trvá jenom slabé čtyři hodiny.

Lyžování je fajn, sněhu sice není nijak moc, ale většina sjezdovek je dobře sjízdná, lyžařů přiměřeně a hospůdka otevřená. Díky celodennímů úsilí jsme se dostatečně unavili, takže opakování podařené historky o zábradlí se nám podařilo prospat.