[bobroviny.cz] (c) 2004-2024 Roman Hubáček
switch to limited english version
 

Island - Malý ráj uprostřed ničeho - Volcano Huts

5.9.2023 - 6.9.2023

Alice píše: Filosofické okénko - Island je jako život - člověk se musí dlouho pachtit v marastu, aby občas, když to nejmíň čeká, byl odměněn prchavým okamžikem naprostého okouzlení. A pak si řekne: "Stálo to za to!"

Islandské pláně

Po luxusní noci v chatě jsme vyráželi poměrně pozdě, ale zato s ambiciózním plánem ujít dvě etapy naráz. Později než my vyráží z chaty už jen francouzska Catherine, která objíždí Island na kole, a už toho, dle jejích vlastních slov, má plné zuby. Od rána drobně prší, ale s tím už se tak nějak počítá. První brod se dnes nachází již na prvním kilometru. Schází se nás tu postupně asi osm. Hloubka evidentně nad kolena, takže opět svlíkáme. Na Island jedině s pěkným prádlem! Navzájem se pozorujeme, kudy je nejlepší přejít a jakou má kdo strategii (s hůlkama, se sandálama, boty v hrsti, boty na batoh ...). Když se pak na druhé straně oblíkáme a obouváme, tak dorazí Catherine, hodí kolo na ramena a tak jak je - v šusťákách a s botama vleze do vody. Nedívá se nalevo napravo, projde řekou, pak naskočí a jede dál. Hmm, pomyslím si, u brodů se pozná, kdo je ještě ve stavu příčetnosti a kdo už ne.

Divočejší řeka, naštěstí s mostem Kolektivní brodění Cesta sopečným pískem Chata Emstrur-Botnar

Dalších 15km vede černočernou sopečnou pouští, která je posetá kužely vyhaslých sopek. Krajina je monotónní, etapa je utahaná a opět více nebo méně prší. Na konec etapy přicházíme ve dvě odpoledne, celí mokří. Překvapivě je ale tábořiště Emstrur-Botnar vybaveno přístřeškem, takže dáváme pauzu s polívkou a pak se rozhodneme pokračovat. Cesta se stáčí do kaňonu a občas vykoukne i paprsek slunce. Ne, že by přestalo pršet, ale vytváří to nad kaňonem roztomilé soukromé duhy. Následujících 10km je také dost monotónních, i když se krajina změnila na trávou a mechem porostlé údolí.

Rokle s řekou Sluneční paprsky Začíná trochu vegetace Jeden méně příjemný brod

Celou cestu klesáme až k 50 metrů širokému korytu řeky. Momentálně je koryto převážně vyschlé, ale prostředkem hrčí dvě úzké stružky s pořádným proudem. Drobně prší, tak se nám nechce vyslíkat, ohrnuju goretexové kalhoty a podvlíkačky nad kolena. Uprostřed řeky zaváhám a zastavím se, v tu chvíli mě proud vychýlí a voda se přehrne přes kolena až k pasu. Roman mi běží na pomoc a dává si půl řeky ještě jednou. Doplácá mě na břeh, nohy mám úplně zmrzlé. Můj zenový klid je tentam. "Ať už jde celej 'zku-píp' Island s tím svým 'posr-píp' deštěm do 'pr-píp'" zařvu mohutně směrem k nebi. "Teda tolik emocí v tobě dosud žádná destinace nevzbudila" diví se Roman. To už jsem opět ve stavu rezignace. Vyslíkám podvlíkačky, oblíkám zpět mokré goráče. Šlehnu si nejdřív ovocnou přesnídávku a pak i z flašky rumu a ještě ráda se vydávám na další pochod, abych se trochu zahřála.

Výčep Volcano Huts Teplé jezírko a sauna Poprvé modrá obloha, idyla Volcano Huts a ledovec/sopka Eyjafjallajokull

Vcházíme do březového lesa Þórsmörk, kde je to moc krásné, o půl hodiny později přestává pršet a na obzoru vykoukne zapadající slunce. Už jsem skoro oschlá a jde se dobře, takže u rozcestí se rozhodneme, že si ještě kilák a půl zajdeme do tábořiště, které slibuje "hot spring 40°". O půl osmé dorážíme do Volcano Huts. To místo je tak krásné, až z něj mrazí - skála, za skálou hora, les, výhled na dva ledovce, na druhou stranu se táhne údolí řeky. I samotný kemp je správně hippie. Na recepci navazuje jídelna a společenská místnost. Je tu výčep i večerní food bar. Mají tu suvenýry, ale nikomu nic nevnucují. Taky jsou tu k půjčení hry, knížky a kytara. Prostě ten kemp dýchá pohodou. Platíme za tábořiště a chlapíka v recepci se ptáme, kde že mají ten hot spring. Podívá se na nás zachmuřeně "Vy to nevíte? Mívali jsme hot spring, ale od roku 2010, co vybuchla Eyjafjallajökull, tak máme jen warm spring 25°." Takže zase nic. Ale dáváme si postupně dvě piva, večeři, warm spring a saunu a spát jdeme pozdě, ale totálně šťastní.

Řeka v Islanském podání Jeskyňka s vodopádem Spolu na jednom z vrcholů Ptáček

Ráno nás čeká překvapení, nebe je modré úplně bez mráčku, slunce se sice ještě schovává za skálou, ale snaží se, co může, a postupně vyhání stín z lavičky, kde vaříme snídani. Z jezírka stoupá pára, kolem se honí vrabčáci a vše kolem nás se chvěje očekáváním krásného dne. Je tu nádherně a shodujeme se, že dneska balit nebudeme a radši si to tu užijeme.

Island - Když jde blizard s vichřicí - Island - Kaldur pottur nejen na plovárně

 

Navigace

Předchozí - Další
Časová osa Přehled všech článků Větší akce

Fotka dne

Související články

Island - Kaldur pottur nejen na plovárně Island - Když jde blizard s vichřicí Island - Uvidět Skógar ... a uschnout

Nejnovější články

Island - Kaldur pottur nejen na plovárně Island - Malý ráj uprostřed ničeho - Volcano Huts Island - Když jde blizard s vichřicí Island - Uvidět Skógar ... a uschnout Puťák pro psa

Hledat


Jak hledat Klíčová slova Klíčová slova obrázků Převodník jednotek

Co to tady je

O těchto stránkách Něco vás zaujalo, chcete mi něco napsat? Pošlete mi mail

RSS

RSS článků RSS fotek dne

 

 

(c) 2004-2024 Roman Hubáček